III.

Čtvrtek v 21:41 | Doe
Dnes jsem došla rozhřešení. Nemělo by to být krásné? Místo toho se cítím pěkně na hovno. Stále po 4 měsících se dokážu zklamat v někom o kom jsem myslela, že mě více zklamat nemůže. Ach já naivka.

Mám neskutečný vztek, mám chuť křičet a mlátit jen do tý jedný osoby, ale naštěstí, to pomine a pak to vše splyne jen do jedné šedé vzpomínky, až i ta zmizí. Není to krása? Už aby to bylo. :D

Jo a podařilo se mi udělat řidičák. Na první pokus, jsou tu už tři dny a stále to nedokážu pochopit. Bylo to naprosto příšerný, když všechny chyby, který normálně rozhodíte do hodiny a půl, stihnete nacpat do půl hodiny a dokážete ještě přihodit něco navíc z nervozity, jako že si místo zpátečky zařadíte jedničku, nebo že se pokoušíte rozjet se zataženou ruční brzdou. A nakonec ještě zapomenete brýle, i když je máte napsaný v papírech, přestože jste je neměli už skoro rok na sobě. Ale dal mi to. A stále tomu nedokážu uvěřit. :D

Takže tak nějak doufám, že se tahle zima ponese ve víru změn a já se o to budu minimálně pokoušet i se vším tím svým skepticismem a leností, která je mi tak vlastní, nebo spíš strachem z neúspěchu. Už si připadám skutečně jako dospělá (dokud mě někdo někam nepošle, kde to neznám :'D).

Upřímně ještě před dvěma dny, jsem si zoufala, protože moje psycholožka zrušila sezení, kvůli malování, zrovna v době, kdy jsem to potřebovala, ale nakonec jsem jen plýtvala něčím pro někoho, kdo o to nejen nestál, ale ani si to nezasloužil. Dnešní večer se jistě ponese ještě nějakou dobu na vlně hořkosti, ale není to nic, co by kdo nezvládl.
Takže už jen čekám, kdy si někdo tam nahoře usmyslí, že už jsem dlouho neřešila nějakej problém, kterej mě přivede ne-li na pokraj smrti a života (jen teoreticky)...
Tak hodně štěstí všem, kteří vytáhnou do boje se svými démony, to vítězství za to stojí i za všechny ty oběti, které obětujeme, i když je to část nás.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama